| Masná burza |
| architekt: |
Bohuslav Fuchs
|
| datace: | 1925 - 1926 |
| kraj: | Jihomoravský kraj |
| místo: | Brno |
| adresa: | Masná 54 |
| typ: |
stavba pro výrobu
|
odkaz:
- KUDĚLKOVÁ, Lenka - KUDĚLKA, Zdeněk - CHATRNÝ, Jindřich: O NOVÉ BRNO Brněnská architektura 1919 - 1939; Brno, 2000.
- CRHOLEK, Iloš: Bohuslav Fuchs celoživotní dílo. Brno, 1995.
- KUDĚLKA, Zdeněk: Bohuslav Fuchs; Praha, NČVU 1956
- SAMEK, Bohumil - RIEDL, Dušan: Moderní architektura v Brně 1900-1965; Brno, 1967
- KUDĚLKA, Zdeněk: Brněnská architektura 1919-1928; Brno, 1970
- ROSSMAN, Zdeněk: Architekt Bohuslav Fuchs; Basilej, 1930
- TEIGE, Karel: Moderní architektura v Československu; Praha, 1930
- Bohuslav Fuchs Brnu; cataloque of exposition, Brno, 1955
|
| |
| Projektem na Masnou burzou v Brně vrcholí Fuchsovo „holandské“ období ovlivněné myšlenkami skupiny De Stijl, zprostředkované jak odbornými časopisy a osobními kontakty s architekty (v roce 1924 přednášeli v Brně Theo van Doesburg a J. J. P. Oud), tak vlastními studijními cestami. Na jedné straně střídmost a na druhé výtvarnost tohoto pojetí byly velmi blízké Fuchsovým představám o moderní architektuře.
Dále necháme mluvit už jenom autora samotného prostřednictvím jeho průvodní zprávy: „Nové brněnské jatky, postavené před 25 léty, vyhovují dodnes všem technickým požadavkům. Po převratě vypracován program, kterým měly býti doplněny o nové tržiště živého dobytka. Obchodní spojení podniku starého i nového je koncentrováno v obchodní budově, zvané »masná bursa«.
První disposiční schéma budovy vypracovali ing. R. Makeš a K. Láník. Podle tohoto schématu byl vypracován definitivní projekt za technické spolupráce s ing. Makešem.
Disposice. Musí býti komunikačně co nejjednodušší. Ve středu budovy vestibul, z něho přístupný hlavní sál pro účely obchodní. Po jeho bocích v přízemí i na galerii místnosti pro komisionáře. V pravo od vestibulu pokladní dvorana. Pokladny pro dobytčí a masné trhy (zvaná masná pokladna). V levo restaurace. V patře nad masnou pokladnou místnosti ředitelské, nad restaurací zasedací síň. V suterénu velké šatny místnosti kuchyňské, personálu aj.
Technické provedení. Stavba cihelná a železobetonová. Průčelí z lícovek brněnské výroby, částečně z vápenné omítky. Sokl žulový, žlaby zinkové. Vstupní portál železný, zasklený Duplex-prismaty. Okru převážně dřevěná, bíle natřená. Vestibul obložen částečně flísnami, dlažba z »Uka« dlaždic bílého tónu, stěny z části sytě zeleně malovány. Schody obloženy deskami z Uka materiálu, vodorovné bílé, svislé černé. Madla železná, červeně natřená. Hlavní sál má podlahu parketovou do asfaltu stěny obloženy částečně žlutým xylolitem, boční sytě červené, dveře bílé, některé bílé a zelené, parapetní desky z bílého »Uka« materiálu. Okna z větší části zasklena mléčným sklem. Osvětlovací tělesa ze světlé mosazi.
Masná pokladna. Dlažby z bílé »Uky«, šaltr dole z červeného xylolitu, nahoře z mléčného skla do železné, černě natřené konstrukce, pilíře bíle voskovány, obvodní zdi sytě žluté, okna zasklená mléčným sklem, strop bílý, vstupní dveře zelené. Restaurace. Hnědá jednobarevná tapeta »Salubra«. Thonetův nábytek.
Zasedací síň. Žlutá tapeta »Salubra«, strop bílý, tělesa osvětlovací ze žluté mosazi, nábytek dubový, křesla Thonetova. Místnosti komisionářů. Podlaha z linolea, bílé stěny, zapuštěné skříně, zeleně natřené.Parapetní desky jsou všude z desek »Uka«. Ústřední topení parou o nízkém tlaku, ústřední větrání, 2 domácí telefonní centrály. Střecha z lisovaných lepenek. Celkový stavební náklad bez úpravy okolí 2,800.000— Kč.
Se stavbou započato 23. VII. 1925, definitivně dokončena 31. XII. 1926.
Stavební dozor ing. Makeš a projektant; nutno také zdůrazniti spolupráci předsedy direktoria m. r. Tihelky, vrchního rady Kašpara a ředitele Dra Žižlavského.“
|
| |
| Text: |
| Zápis: Hana Janušová |
| Kontrola: Jakub Kynčl |
| Datum posledního záznamu: 06.08.2008 |
|
|
Architekt
